Kráska versus válečník

Pokud se někdy vypravíte do dívčího oddělení jakéhokoli nákupního řetězce, mohli byste rychle nabýt dojmu, že jste se ocitli v továrně na třpytky, kde jedinými povolenými barvami jsou růžová a fialová, a jediným povoleným dekorem obrázky roztomilých zvířátek a Disney princezen. Naopak chlapecká oddělení, byť umístěná v centrech velkoměst, často vypadají, jako by jejich jediným záměrem bylo vyslat své malé zákazníky na cestu, za kterou by se nemusel stydět Indiana Jones ani Luke Skywalker. A rodiče dětí se poslední dobou proti tomuto dělení bouří. Proč? Protože nechtějí své dcery učit, že jejich jediným cílem je být krásné, roztomilé a čekat na zámku, až je udatný princ přijde zachránit. A stejně tak nechtějí učit své syny, že jediným způsobem, jak být mužem, je být vojákem, válečníkem nebo alespoň dobrodruhem.

Nikdo netvrdí, že tričko s princeznovským motivem automaticky znamená, že z holčičky vyroste nesamostatná princeznička, co se bojí i do tmavého sklepa a zajímá ji jen make up a boty. Stejně tak tričko s opicí neznamená, že z malého kluka vyroste nutně neotesanec mávající klackem. Jde spíše o to, abychom přestali používat oblečení jako argument pro to, jaké by děti měly být. Oblékáme-li holčičky od malička do růžové, krajek a do věcí, které jsou spíše krásné než praktické, vysíláme jim tím signál, že ony se pro dobrodružství v lesích nehodí. Stejně tak kvůli tričku se Supermanem bychom neměli malé kluky neustále nutit hrát fotbal nebo lézt po stromech, když všechno, co v danou chvíli chtějí dělat, je číst si knížku nebo pomáhat při vaření.

Takže, nemusíme hned zatracovat růžovou ani trička se Stormtroopery. Jen se ujistěme, že děti nebudou mít kvůli tomu, do čeho je oblékáme, pocit, že něco nemohou dělat, nebo dokonce, že něco není „pro holky“ nebo naopak že „kluci tohle nedělají“.